Úvod do filosofie karate-dó
Jak se karate po dlouhá léta vyvíjelo, stalo se z něj kompletní forma umění. Již se neučí pouze sebeobranné techniky, ale jeho hlavní priorita je v rozvoji charakteru. Ne každý však dokáže chápat svůj trénink v souvislosti zdokonalování těla i mysli. Při učení karate je rozvoj ducha stejně tak důležitý, jako rozvoj těla. Lidé musí být učeni k odpovědnosti za své chování a aby si uvědomovali následky, které mohou způsobit špatným tréninkem karate. Rozvojem silného ducha a těla karate každému jednotlivci umožňuje svůj rostoucí potenciál dokonale poznat a také zdůrazňuje jeho slabosti a limity.
Dnes mnoho lidí cvičí karate pouze s jedním záměrem a to, aby byli uznáváni. Používají karate jen proto, aby z tohoto mohli profitovat. Tito lidé však nechápou pravý význam slova karate-dó, protože v karate není místo pro silná ega, ješitnost a sobeckost. Člověk, který cvičí karate si musí uvědomit, že trénink je pro sebezdokonalování a ne aby předváděl před ostatními svoji sílu. Správný trénink vede k zlepšení technik a silného charakteru.
I dnes je možno vidět spoustu případů, kdy se lidé snaží vyzvat druhé ke sparing konfrontaci. Jestliže učitel odmítne je vystaven obrovským tlakům a je zesměšňován. Tito lidé, co vyzívají ke konfrontaci, pak nemohou být dobrými učiteli. Berou karate jako prostředek upevňování si své pozice a na skutečný trénink zapomínají. Je mnoho tzv. učitelů, které vlastně ani nikdo cvičit neviděl a jejich stupně jsou pouze výsledkem funkcionářské práce. Jsou motivováni penězi a mocí, kterou zastávají. Ale pro trénink karate neudělají vůbec nic. Jestliže studujeme životy minulých mistrů, můžeme si všimnout, že oni strávili celý život studiem a procvičováním jejich učení v naději, že najdou a naplní pravý význam karate-dó. Tito mistři byli skromní, pokorní lidé, kteří nebyli motivováni penězi a tvrdostí, což bohužel dnes mnozí učitelé jsou.
Účelem karate není jen budovat silné tělo. Postupem času stárneme a naše síla uvadá a nakonec by nám stejně nezbylo nic. Člověk by měl hledat smysl života úplně někde jinde a snažit se, aby se dostal na úroveň, kdy dokáže sám kontrolovat svoje vlastní ego a tvrdost.