Historie a vznik názvu karate-dó

TE

V počátcích bojového umění, které dnes známe pod názvem karate, se nazývalo TE. Přesné období, kdy bylo slovo TE poprvé použito však neznáme. Můžeme se však domnívat, že umění nebylo zcela neznámé, protože veřejnost ho nazývala TE.Na popis metody sebeobrany používané Okinawany, bylo později zavedeno jiné slovo. Bylo to slovo TODE, které se používalo na rozlišení čínských a okinawských technik. Samozřejmě, že to neznamená, že TE neobsahovalo nebo nepoužívalo čínské techniky. Toto rozlišení pouze naznačuje existenci rozdílných technik.

 

Do 15.století mělo karate tři období, v nichž jeho popularita vzkvétala. Tato popularita byla zejména proto, že okinawská vláda zakázala zbraně. Tím byli lidé nuceni cvičit karate tajně, až do moderních dob. První období se nazývalo BUNJIRIKOKUSEISAKU (1429) a bylo vytvořeno královským nařízením, které se snažilo vybudovat zemi skrze vzdělávací motivaci podobné té, jaká existovala v Athénách. Druhé období začalo v roce 1477, kdy král zakázal samurajům nosit své meče na veřejnosti. Tento zákon je znám jako HAITOREI. Třetí období popularity začalo v roce 1604,kdy japonská vláda zakázala veškeré zbraně. Toto období je známé pod názvem KIMBUSEISAKU (Před rokem 1609 Okinawa byla nezávislým státem nazývaným RYUKYU).

 

TE se dál vyvíjelo. Především pak ve třech okinawských městech SHURI, NAHA, TOMARI. Město Shuri bylo královskou rezidencí a místem ostatních bohatých rodin. Naha bylo především obchodním a komerčním centrem. Tomari bylo obydleno venkovskými lidmi, farmáři a rybáři. Postupně se v každém z těchto měst vytvořily specifické a zvláštní techniky sebeobrany. Důsledkem toho bylo to, že se TE začalo rozlišovat jako SHURI - TE, NAHA - TE, TOMARI - TE.

 

Sokon MATSUMURA (1809 – 1896) byl čtvrtým synem Sofuku Matsumury a říká se, že začal studovat, když mu bylo 14 let. Když Matsumurovi bylo 20 let, stal se poměrně známým a byl nazýván Shuri Matsumura. Když zemřel, bylo mu 87 let a zanechal po sobě dědictví, jehož součástí je mnoho velice známých studentů. Nejznámější student Matsumury se jmenuje Yasutsune ITOSU (1830–1915), který zavedl karate do okinawských veřejných škol.

 

Pularita Naha - Te spočívá především v úspěchu Kanryo  HIGAONNY (1853 – 1915 ). Higaonna se nejdříve  učil karate od Arakakiho (1840 – 1920) a později studoval 15 let v Číně u mistra DORUKO ve Fu-Chienu. Po svém návratu na Okinawu založil Higaonna školu bojového umění a začal vyučovat ve městě Naha, používajíc osm sestav, které si přivezl z Číny. Higaonnovým nejlepším studentem byl Chojun MIYAGI (1887 – 1953), který později vytvořil styl, který dnes známe pod názvem GOJU – RYU. Miyagi také studoval dva roky v Číně.

 

Tomari bylo městem rybářů a farmářů a lidé ze Shuri a Naha tímto městem pohrdali. Nicméně obyvatelé Tomari se naučili sebeobranu díky mnoha Číňanům, kteří přijeli do tohoto přístavu. Bohužel pouze málo tomari kata bylo zachováno. Avšak tyto kata jsou dodnes udržovány současnými učiteli Shuri.

 

Dvě důležité osobnosti v historii Tomari jsou Kosaku MATSUMORA (1829 – 1898) a Kokan OYADOMARI (1831 – 1905).  Matsumora a Oyadomari však nikdy nedosáhli věhlasu a kvalit Matsumury, Itose nebo Higaonny. Ale každý z nich učil studenty, kteří později hráli důležitou roli v historii karatedó. Oyadomari učil Chotoku KYANA (1870 – 1945), který sestavil jeden ze stylů Shorin – Ryu. Na Okinawě jsou tři Shorinské styly. Shorin – ryu KYAN je znám jako styl SUKUNAIHAYASHI. Matsumorův student Choki MOTOBU (1871 – 1944)  se stal přímo excelentním bojovníkem. Choki byl bratrem Choju Motobu, podle nehož Seikichi UEHARA pojmenoval Motobu – Ryu.

Shorin a Shorei

V druhé polovině 19.století Anko Itosu a Kanryo Higaonna byli považováni za jedny z vedoucích mistrů sebeobrany na Okinawě. Bylo to v době, kdy jména Shorin - Ryu a Shorei - Ryu začala reprezentovat rozdílné styly karate v Shuri a Naha. Tyto styly však v sobě nezahrnovaly Motobuho vlastní rodinné umění v Shuri, ani Kojoho rodinné bojové umění v Naha. Není přesně známo, kdy se tato jména začala používat a co vlastně reprezentovala. První písemný důkaz jmen Shorin a Shorei byl nalezen ve zprávě, kterou psal Itosu. Tento dopis byl napsán v roce 1908 v říjnu a popisoval okinawské bojové umění okinawské vládě.

 

Podle názoru mého učitele Itosu použil Shorin - Ryu, aby vyznačil vliv z čínského Shaolin (japonsky Shorin), kláštera ve stylu Shuri. Dále také věřím, že slovo Shorei bylo použito, aby naznačilo místo, kde Kanryo Higaonna možná v Číně studoval. To by bylo logickým vysvětlením pro popis Higaonnova stylu sebeobrany, protože žil v Číně 15 let.

KARATE

Termín karate se začal používat v pozdějších dobách Anko Itose a Kanryo Higaonny. Byla to změna od "čínské ruky" na "prázdnou ruku". Tato změna byla postupnou evolucí z jednoho termínu na druhý. Slovo karate - prázdná ruka - bylo dokumentováno v roce 1905 v osobních spisech CHOMO HANASHIRO (1869 - 1945). Gichin FUNAKOSHI (1868 - 1958) také použil slovo karate v roce 1936, kdy zavedl slovo karate do jeho filosofické knihy "Cesta karate".

 

Jako v mnoha změnách, bylo množství ovlivňujících faktorů, které přispěly k používání japonských znaků místo čínských. Vedlo k tomu pět pravděpodobných bodů:

 

1. Kanji vytvářelo slovo TODE, které může být vysloveno jako karate.

 

2. V této době docházelo v japonském empíru k rozmachu nacionalismu a tím pádem změna jména, které se vyznačovalo čínskými vlivy, nebyla vhodná pro toto období.

 

3. Postupovala také transformace bojového umění z čistě sebeobranné techniky do jakéhosi stylu života podobného jako Bushidó. Změna ke slovu, které by odráželo bližší spojení vyvíjejícím se filosofickém konceptu bojového umění by také mohla být pravděpodobnou příčinou. Například termíny KU (prázdný) a MU (nic) ze zenbudhismu byly používány k duchovní připravenosti a relaxaci v bojovém umění. Používání těchto slov v měnícím se bojovém umění by vedlo k hlubšímu filosofickému významu.

 

4. Okinawané používali slovo UNANTEKARATE již dlouho před tím, než slovo karate bylo přijato. Unantekarate znamená “nemám nic v ruce“ nebo “prázdná ruka“. Unante a karate znamená úplně stejnou věc a je proto možné, že Okinawané zkrátili toto slovo jen na karate. Jelikož obě slova mají stejný význam, karate by se dnes mohlo nazývat Unantedó místo karatedó.

 

5. Pan HAYASHI, president DAINIPPONBUTOKUKAI, navštívil Okinawu v roce 1933 a navrhl změnu jména na japonské znaky.

 

Dnes se slovo karate stalo synonymem se jménem bojového umění a mnoho skupin nazývá své bojové umění karate. Jako například korejské karate nebo čínské karate. V podstatě je to nesprávné, protože karate je zvláštní bojové umění, které se vyvíjelo na Okinawě, později se rozšířilo do Japonska a pak do celého světa.